V hledání své lásky půjdu přes hory a řeky...

Středa, 25 Leden 2006 01:00

bratr Jan Poříz ocd

...nebudu trhat květy, ani se nebudu se bát šelem, a překročím siláky a hranice (DP3).
Jan od Kříže bývá vnímán jako muž askeze a "temných nocí". Skutečně jím je. Není ale tvrdým mužem s kamenným obličejem hledajícím dokonalost v trýznění svého těla. Je mužem, kterého se v hloubi srdce dotkla vlídná ruka Boží,

která mu dala již zde na zemi pocítit něco z chuti věčného života (ŽP2). Právě tento dotyk Boží, toto, z počátku jen letmé setkání, dalo Janovi odvahu k náročnému putování. V jeho průběhu musel často kráčet nocí, kterou však nazývá šťastnou (V3), neboť to ona ho vedla bezpečného, v temnotách a ve skrytosti k setkání s Bohem, o němž dobře věděl (V4), vždyť to byl On, kdo stál na začátku jejího putování. Touto nocí byla víra působící lásku, která jediná je silou dávající zapomínat na sebe, stále sklánět tvář nad Milovaným (V8), netrhat květy světských radostí (DP3), nebát se siláků - světa, ďábla a těla (Výstrahy 4-14) a dokonce překročit hranice své lidské slabosti a nedokonalosti. 
Vidíme tedy, že Janův "asketický program" je vysoce pozitivní. Na jeho počátku nestojí lidská aktivita, ale dar nezasloužené Boží lásky, které se člověk v průběhu života stále více otvírá a učí se milovat láskou, kterou má On sám - Bůh - k nám (K33). Vytříbená láska, která je ztichlou nocí, umlčenou melodií, samotou zvučící a svítáním před východem (DP15), nezůstane jen vnitřním prožitkem mystika. Bude ze světcova života vyzařovat do okolí, které jím má být proměňováno a získáváno pro Boha. Jan žije to, co později předá svým duchovním synům a dcerám: "kde není láska, vložte lásku a naleznete lásku" (K26). Toto poselství vskutku zůstane trvalým dědictvím řádu bosých karmelitánů a karmelitek a zdrojem jeho skryté apoštolské plodnosti.
Tři sta let po Janově smrti objeví největší z jeho následovnic, sv. Terezie od Dítěte Ježíše (z Lisieux) své povolání v církvi. "V srdci své matky církve budu láskou" (Dějiny duše). Ač vstoupí ve svých patnácti letech do kláštera a až do smrti z něj nevyjde, bude prohlášena patronkou misií. Nechala totiž tak jako svatý Jan od Kříže Boží lásku sestoupit hluboko do svého srdce a skrze skrytou modlitbu a oběť vstupovala a vstupuje všude tam, kde chybí láska. Kéž je to i pro nás povzbuzením, abychom měli odvahu překročit sami sebe, otevřít se lásce zdarma nám nabízené a dojít až tam, kde sídlí jen čest a sláva Boží (náčrt hory dokonalosti), aby i v našich životech, když do nich byla láska vložena, mohla být také v hojnosti sklízena.

Použité zkratky (číslo označuje sloku básně)
DP - báseň Duchovní píseň
K - korespondence
V - báseň Za jedné noci temné
ŽP - báseň Živý plamen lásky